Půdní vrstvy se u zemních sond zadávají v přehledném dialogu. Příslušné grafické zobrazení podporuje srozumitelnost a usnadňuje kontrolu vstupu.
Uživatel má k dispozici rozšiřitelnou databázi vlastností půdních materiálů. Pro realistické modelování chování půdního materiálu jsou k dispozici Mohrův-Coulombův model a model zpevnění zeminy.
Definovat lze libovolný počet zemních sond a půdních vrstev. Podloží se generuje ze všech zadaných zemních sond prostřednictvím 3D těles. Přiřazení ke konstrukci se provádí pomocí souřadnic.
Výpočet tělesa podloží probíhá nelineární iterační metodou. Vypočítaná napětí a sedání se zobrazí graficky a v tabulkách.
Algoritmus síťování v programu RWIND vytvoří po zvolení volby pro hraniční vrstvy objemovou síť vrstev v oblasti blízko povrchu modelu. Počet vrstev může uživatel libovolně nastavit zadáním příslušného parametru.
Tato jemná síť v oblasti povrchu modelu pomáhá realisticky zachytit proudění větru u povrchu.
Tuhost plynu danou zákonem o ideálním plynu pV = nRT lze zohlednit v nelineární dynamické analýze.
Výpočet plynu je k dispozici pro akcelerogramy a časové diagramy pro explicitní analýzu i nelineární implicitní Newmarkovu analýzu. Pro správné určení chování plynu je třeba definovat alespoň dvě vrstvy sítě konečných prvků pro plynové těleso.
Rozšíření modulu EC2 pro RSTAB umožňuje posouzení železobetonu podle EN 1992-1-1:2004 (Eurokód 2). K dispozici jsou tyto národní přílohy:
DIN EN 1992-1-1/NA/A1:2015-12 (Německo)
ÖNORM B 1992-1-1:2018-01 (Rakousko)
NBN EN 1992-1-1 ANB:2010 pro návrh betonových konstrukcí, a norma EN 1992-1-2 ANB:2010 pro posouzení požární odolnosti (Belgie)
BDS EN 1992-1-1: 2005/NA:2011 (Bulharsko)
EN 1992-1-1 DK NA:2013 (Dánsko)
NF EN 1992-1-1/NA:2016-03 (Francie)
SFS EN 1992-1-1/NA:2007-10 (Finsko)
UNI EN 1992-1-1/NA:2007-07 (Itálie)
LVS EN 1992-1-1:2005/NA:2014 (Lotyšsko)
LST EN 1992-1-1:2005/NA:2011 (Litva)
MS EN 1992-1-1:2010 (Malajsie)
NEN-EN 1992-1-1+C2:2011/NB:2016 (Nizozemsko)
NS EN 1992-1-1:2004-NA:2008 (Norsko)
PN EN 1992-1-1/NA:2010 (Polsko)
NP EN 1992-1-1/NA:2010-02 (Portugalsko)
SR EN 1992-1-1:2004/NA:2008 (Rumunsko)
SS EN 1992-1-1/NA:2008 (Švédsko)
SS EN 1992-1-1/NA:2008-06 (Singapur)
STN EN 1992-1-1/NA:2008-06 (Slovensko)
SIST EN 1992-1-1:2005/A101:2006 (Slovinsko)
UNE EN 1992-1-1/NA:2013 (Španělsko)
ČSN EN 1992-1-1/NA:2016-05 (Česká republika)
BS EN 1992-1-1:2004/NA:2005 (Velká Británie)
CPM 1992-1-1:2009 (Bělorusko)
CYS EN 1992-1-1:2004/NA:2009 (Kypr)
Kromě výše uvedených národních příloh (NP) lze také definovat uživatelské NP s vlastními mezními hodnotami a parametry.
Volitelné přednastavení dílčích součinitelů spolehlivosti a redukčních součinitelů, omezení výšky tlakové zóny, materiálových vlastností a krycí betonové vrstvy
Stanovení podélné, smykové a torzní výztuže
Posouzení prutů s náběhem
Optimalizace průřezu
Vyznačení minimální a tlakové výztuže
Stanovení návrhu výztuže s možností úprav
Posouzení šířky trhlin s možností zvětšení nutné výztuže pro zachování definovaných mezních hodnot
Nelineární výpočet s ohledem na průřezy s trhlinami (pro EN 1992-1-1:2004 a DIN 1045-1:2008)
Zohlednění tahového zpevnění
Zohlednění dotvarování a smršťování betonu
Deformace průřezů s trhlinami (stav II)
Grafické znázornění všech průběhů výsledků
Posouzení požární odolnosti obdélníkových a kruhových průřezů zjednodušenou metodou (zónovou metodou) v souladu s EN 1992-1-2. Lze tak provést také posouzení požární odolnosti stojek.
Volitelné zadání dvouvrstvé nebo třívrstvé výztuže pro mezní stav únosnosti
Vektorové znázornění směrů hlavního napětí vnitřních sil pro optimální úpravu orientace třetí vrstvy výztuže
Návrhové varianty pro vyloučení tlakové nebo smykové výztuže
Posouzení ploch jako stěnových nosníků (teorie desek)
Možnost zadání základních výztuží pro horní a dolní vrstvu výztuže
Zadání navržené výztuže pro posouzení mezního stavu použitelnosti
Zobrazení výsledků v bodech libovolně zvoleného rastru
Volitelné rozšíření modulu o nelineární analýzu deformací pomocí normového snížení tuhosti v přídavném modulu RF ‑ CONCRETE Deflect nebo pomocí obecného nelineárního výpočtu pro snižování tuhosti iterativním způsobem v přídavném modulu RF ‑ CONCRETE NL.
Posouzení s návrhovými momenty na okrajích sloupů
Podrobná specifikace příčin neúspěšného posouzení
Detaily posouzení všech posuzovaných míst pro přehledné stanovení výztuže
Možnost exportovat izolinie podélné výztuže v souboru DXF a dále je využít jako základ pro výkresy výztuže v CAD programech
V přídavném modulu vyberte plochy, které se mají posoudit (např. pomocí funkce Vybrat). Geometrie skleněné tabule a zatížení se převezme z modelu v programu RFEM.
Poté je třeba rozhodnout, zda se má výpočet provést bez vlivu okolní konstrukce (lokální výpočet) nebo se zohledněním tohoto vlivu (globální výpočet). Pokud vyberete lokální výpočet, každá plocha vybraná pro posouzení se oddělí od modelu a spočítá se samostatně.
Globální výpočet zohledňuje celou konstrukci včetně zadaných skleněných tabulí. Veškeré údaje o skladbě skla a vlastnostech skla jednotlivých vrstev se zadávají ve vstupních tabulkách modulu RF-GLASS. Vybrat lze vrstvy typu sklo, fólie a plyn. Požadovaný materiál lze importovat přímo z databáze, která obsahuje velké množství materiálů.
Všechny parametry jednotlivých vrstev včetně jejich tloušťky lze upravovat. Kromě toho lze v modulu RF-GLASS vytvořit řadu skladeb, které umožňují posuzovat různé typy skel současně.
U izolačních skel lze pro analýzu zohlednit jak vnější zatížení, tak zatížení způsobené změnami teploty, atmosférického tlaku a nadmořské výšky. Modul vypočítá tato zatížení automaticky na základě parametrů klimatického zatížení. Pokud zvolíme typ výpočtu lokální, je třeba v modulu RF-GLASS definovat liniové podpory, uzlové podpory a hraniční pruty ploch. Tyto podpory a pruty se zohlední pouze v modulu RF-GLASS a nemají žádný vliv na model vytvořený v programu RFEM.
Pro posouzení mezního stavu únosnosti a použitelnosti je třeba vybrat zatěžovací stavy, kombinace zatížení a kombinace výsledků. Po výběru posuzovaných ploch je nutné definovat vhodný materiálový model.
Skladba vrstev, z níž se vychází při výpočtu tuhosti plochy, se může libovolně měnit. Parametry stanovené vybraným materiálovým modelem lze dále upravovat. Také je možné upravit matici vrstev typu 3x3. Při generování tuhosti se tak dosáhne zcela volného výběru.
Mezní napětí každé vrstvy závisí na zvoleném materiálu. Také tyto hodnoty lze uživatelsky přizpůsobit.
Půdní vrstvy lze definovat v přehledné tabulce. Rozšiřitelná databáze usnadňuje výběr vlastností podloží.
Pružnost lze definovat prostřednictvím edometrického modulu nebo modulu pružnosti a Poissonova součinitele. Zároveň je možné definovat libovolný počet půdních vrstev. Přiřazení vrstev konstrukci probíhá graficky nebo na základě příslušných souřadnic.